Mladičký Klus: Dostal jsem normálně pod stromek uhlí

26. prosince 2008 | Text: Marta Pušová | Foto: Sony BMG

Praha - Bývalý desetibojař Tomáš Klus letos debutoval se svým albem Cesta do záhu(d)by a hned obsadil první příčky českých hitparád.

fotogalerie

Mladý zpěvák, jehož singly Pocity a Navěky patřily k nejhranějším písničkám v českých rádiích, má za sebou velice úspěšný rok.
Tomáš během něj stihl natočit svoje první album nebo odjet turné s kapelou Chinaski, kde byl čestným hostem na jejich Chinaski Space tour 2008. Jako hosta si ho na své turné vybrala také vítězka první řady pěvecké soutěže Česko hledá SuperStar Aneta Langerová.

Talentovaný Klus nenechal v poklidu ani filmový průmysl a svojí hudbou dokreslil český film Anglické jahody.

Není proto divu, že ke konci roku skončil mezi nominovanými na Objev roku v populární hudební anketě Český slavík. Cenu mu ale vyfoukl Marek Ztracený.

Jak jsi oslavil Vánoce?
Už šestým rokem bydlím v Praze a rodinu mám v Třinci, takže šlo především o rodinné setkání. Jak se říká, že Vánoce jsou svátky hlavně pro malé děti, protože dostanou dárky, tak pro mě ještě pořád neztratily kouzlo, ačkoliv už jsem dospělý, protože je to pro mě symbol toho, že budu s rodinou. Pro mě jsou prostě Vánoce stále více rodinným svátkem.

Zazpívali jste si koledy?
Jasně, zpívali jsme koledy, rozkrajovali jsme jablíčka, dokonce jsme házeli bačkorou… My se ve zvycích docela vyžíváme. Tak nějak příjemně si oddalujeme rozbalování dárků, takže z toho je pak takový poprask, jako by byl Silvestr o Vánocích.

Držel jsi půst?
Snažil jsem se o to, bylo to hrozný. Ale je výhoda, že mám plešatého strejdu, takže to dopadlo vždycky dobře a já to měl bez práce, protože on prasátka házel pleší.

Jaký jsi dostal nejlepší dárek?
Nechci, aby to znělo pateticky, ale já mám na Vánocích opravdu nejradši to, že je rodina pohromadě, a tu atmosféru. Pro mě je nejhezčí dárek, když se sejdeme v tom nejširším rodinném kruhu. Myslím, že už jsem to tak vnímal i jako dítě. Dárky dostává člověk i na narozeniny, ale vidět ty lidi, kteří jsou opilí Vánocemi, je pro mě to nejkrásnější. Máme se rádi, pořád si to opakujeme a je to upřímný.

Jaký nejhorší dárek jsi kdy pod stromečkem našel?
Já jsem jednou dostal uhlí, v osmi letech, protože jsem zlobil. Byla to tuším druhá třída, dostal jsem z něčeho pětku a zapřel jsem ji. Bylo to asi nějak před Vánoci. Rodiče mi takhle dali najevo, že lhát se nemá. To bylo období, kdy pro mě ještě Ježíšek existoval, takže jsem si říkal, že to asi opravdu vidí. Od té doby nelžu (smích).

Vzpomeneš si na dobu, kdy jsi přestal věřit na Ježíška?
Myslím, že to nějak vyplynulo, když jsem přistihl tátu u stromečku, jak tam láduje dárky. A bylo mi divný, že zrovna táta je asistent Ježíška. Asi tak nějak to proběhlo.

Jak podle tebe vypadají ideálně strávené Vánoce?
Člověk by měl být určitě s rodinou, ale hlavně se na člověku poznají tak, že po svátcích přijde a lidi mu řeknou, že ho nepoznávají, protože má o deset kilo víc.

Jak hodnotíš uplynulý rok 2008?
Pro mě je tento rok výjimečný tím, že se udály spíš věci, na které jsem hrdý. Hrál jsem s paní Hegerovou, s Chinaski, teď jedu ještě s Anetou... Což jsou věci, o kterých se mi ještě před rokem ani nezdálo. A asi není nic, čeho bych litoval. Asi jsem udělal chybu, ale u chyb je ten problém, že člověk je pozná a může je nějakým způsobem zhodnotit až s odstupem času. Takže teď se vezu na spokojené vlně.

Je pro tebe Silvestr nucené veselí?
Beru ho jako nucené veselí, ale veselím se. Letos budu s kamarády z Třince na chatě. Takže spousta, spousta zábavy.

Předsevzetí si dáváš?
Dávám. A většinou to končí tak, že si dám předsevzetí, abych už si nedával předsevzetí. Nebo předsevzetí, že dodržím aspoň jedno předsevzetí.

A dodržíš?
Zatím se mi to ani jednou nepovedlo.

Co by sis chtěl splnit v roce 2009?
Já bych chtěl hrozně začít koncertovat sám a najít si svoje vlastní publikum, to je můj sen. Nemusí těch lidí být moc, ale chci vědět, že mám základnu lidí, pro které píšu a zpívám.

Čtěte také: